Go leat fidnooahppi de galgá dus leat bargošiehtadus fitnodagain ja dohkálaš oahppošiehtadus. Oahppošiehtadus lea geatnegahttin soahpamuš gaskal du guhte leat fidnooahppi ja oahppofitnodaga/oahppokantuvrra oahppanáigge guhkkodagas. Go dát šiehtaduvvon oahppoáigi lea nohkan, de ii leat šat oahppofitnodagas geatnegasvuohta addit dutnje oahppu.

Oahppofitnodat álggaha oahppanšiehtadusa Vigobedrift:s ja sádde dan elektrovnnalaččat fylkkagildii. Go mii leat meannudan šiehtadusa sáddet de elektrovnnalaš vuolláičállimii. Boahtá diehtu poasttas vuolláičállima birra. Lea dehálaš ahte vuolláičálát ovdal go áigemearri dievvá.

Bargošiehtadus mudde earet eará bargoáiggi ja bálkká. Bargošiehtadus galgá bistit seamma guhká go oahppošiehtadus. Jus áiggut joatkit fitnodagas maŋŋel go leat gárven oahppoáiggi de ferte dahkot ođđa bargošiehtadus.

Du lagamus doarjjaolmmoš oahppofitnodagas lea fágalaš jođiheaddji ja bagadalli. Sii galget ovttas bearráigeahččat ahte fidnooahppit fidnejit dan oahppu masa sis lea gáibádus oažžut. Oahppodirektoráhta neahttasiidduin gávdnat evttohusaid mo fitnodagat galget plánet ja čađahit oahppu, dáppe gávnnat maiddái nationála oahppoplánaid.

Udir.no – fidnoohppiid čuovvuleapmi

Oahppoplánat

Buot oahppofitnodagat galgá leat siskkáldas oahppu mii čájeha guhte bargodoaimmat dus galget leat vai juvssat oahppoplána gelbbolašvuođamihtuid. Plána čájeha maiddái goas bargodoaimmaid galgá čađahit ja geas lea ovddasvástádus čuovvoleapmái. Jahkebealárvvoštallan ja dáhtonat jahkebealsagastallamiidda berrejit maiddái leat plánas.

Fidnoohppiid ja oahpaheaddjikandidáhtaid bálká sáhttá rievdadallat das makkár fága bargu dus lea ja lea go fitnodat organiseren dahje ii. Jus don barggat fitnodagas mas lea tariffašiehtadus, de lea ráhkaduvvon sierra bálkámearit fidnoohppiide. Jus don barggat fitnodagas mas ii leat tariffašiehtadus sáhttá bálká rievdadallat fitnodagas fitnodahkii.

Oahppoáigi eanaš fágain lea guokte jagi, gos dat vuosttaš jahki lea oahppojahki ja maŋimuš árvohuksenjahkin. Dus lea dušše vuoigatvuohta bálkái oahppoáiggi árvohuksenáigodagas, muhto máŋga fitnodaga juhket bálkká guktui jagiid badjel. Dán vuogi mielde oaččut don máksut bálkká olles du fidnooahppi/oahpaheaddjikandidáhta áigodaga.

Ovdamearka mo bálkká sáhttá juohkit:

• 1. jahkebealli: 30 % fágabargibálkkás
• 2. jahkebealli: 40 % fágabargibálkkás
• 3. jahkebealli: 50 % fágabargibálkkás
• 4. jahkebealli: 80 % fágabargibálkkás

Du oahppofitnodagas lea geatnegasvuohta dieđihit du geahččaleapmái. Oahppofitnodat galgá dan dahkat guokte mánu ovdal go oahppoáigi lea dievvan. Fylkkagielda dohkkeha ja sádde dieđiheami viidásat fága geahččaleamelávdegoddái.

Dieđiheapmi geahččaleapmái

Oahppofitnodat ferte álohii dieđihit midjiide jus don jávkat barggus guhkit áigge badjel. Mii ávžžohat oahppoáiggi guhkiduvvo jus leamašan guhkesáigge jávkan, muhto don ja oahppofitnodat fertebehtet leat ovttaoaivilis rievdademiide.

Jus válddát váhnenpermišuvnna go leat fidnooahppi, de lea dus seamma vuoigatvuohta go eará bargin

Oahppošiehtadusa lea vejolaš loahpahit jus guktot leaba ovttaoaivilis. Oahppofitnodat sádde ohcamuša midjiide e-Dialoga bokte. Jus oahppošiehtadus loahpahuvvo sáddet dutnje gelbbolašvuođaduođaštusa ja bargoduođaštusa oahppofitnodagas.

Jus ehpet leat ovttaoaivilis loahpahit oahppogaskavuođa fertebehtet ohcanskovi ja duođaštus sáddejuvvot midjiide e-Dialog bokte. Oahppofitnodat ferte duođaštit manne šiehtadus berre loahpahuvvot. Dos oaččut vejolašvuođa buktit cealkámuša ovdal ohcamuš sáddejuvvo viidásit meannudeapmái. Jus oahppošiehtadus loahpahuvvo sáddet dutnje gelbbolašvuođaduođaštusa ja bargoduođaštusa oahppofitnodagas.