Ortnet lea rabas servviide, ásahusaide, gielddaide ja priváhta olbmuide - nu guhká go doaibmabidju ollašuhttá ulbmila ja gáibádusaid. Ovdamearkka dihte dábálaš ohccit sáhttet leat:

• Searvvit, joavkkut ja eará eaktodáhtolaš oassádallit main leat doaimmat čadnojuvvon sámi gillii ja kultuvrii
• Giellaguovddážat, museat ja eará kulturásahusat
• Gielddat mat barget ovttas sámi birrasiiguin
• Kulturfitnodagat ja eará doaimmat main lea servodatulbmil

Fitnodagat main lea ekonomalaš dienas váldoulbmilin čujuhuvvo fylkkagieldda doarjjaortnegiidda ealáhusovddideami várás.
 

Ii fal. Dat ii leat gáibádus, muhto ávžžuhuvvo. Organisašuvdnanummir dahká álkibun ohcat ja oažžut doarjaga. Lea nuvttá ja álki logahallat iežas eaktodáhtolašregistarii Brønnøysund-registaris, ja ollu báikkálaš joavkkut válljejit dan dahkat.

Loga eambbo organisašuvnnaid registrerema birra Brønnøysundregistariid neahttasiidduin.

Ortnega čađa eat atte doarjaga ovttaskas olbmuide iežaset ovdáneapmái, muhto doaibmabijuide main lea árvu eanebuidda. Vaikko ozat priváhta olmmožin, de berre prošeakta fátmmastit earáid ovdamearkka dihte deaivvadanbáikkiid, gelbbolašvuođa juogadeami dahje searvevuođa bokte. Jus háliidat doarjaga iežas gelbbolašvuođa loktemii - nugo kursii, studeremii dahje eará persovnnalaš oahpahussii - de dát ortnet ii heive dutnje.


 

Ii fal. Ohcan galgá guoskat boahttevaš doaimmaide. Eat atte doarjaga doaibmabijuide mat leat čađahuvvon ovdalgo mearrádus lea dahkkon ja ruhta lea juolluduvvon

 

Juo, dat manná bures nu guhká go sáhtát hábmet ja čilget sisdoalu, ulbmiljoavkku, čađaheami ja bušeahta. Ferte dan mađe bajilgovva ahte sáhtát čállit buori ohcamuša. Muhto ane muittus ahte jus leat ollu ohcamušat, de mii soaitá vuoruhit buorebut plánejuvvon ja vuđoleappot hábmejuvvon doaibmabijuid.

Dat ii mearkkaš ahte doaibmabidju galgá gokčat olles Finnmárkku. Lea doarvái ahte dat juksá eambbo go ovtta báikkálaš ulbmiljoavkku, ovdamearkka dihte jus lea rabas máŋgga gielddaide dahje jus ulbmiljoavku lea sámi servodat gielddarájáid rastá. 


 

Ii dárbbaš leat. Deháleamos lea ahte ovttasbargu lea duođalaš ja duođaštuvvon - ovdamearkka dihtii áigumuššiehtadusaiguin, mearrádusaiguin dahje e-poasttaid bokte.

Vástádusreivve ohcamušaide boahtá dábálaččat ođđajagimánu loahpas dahje guovvamánu álggus. Jus dii plánebehtet doaibmabiju Sámi álbmotbeaivái, guovvamánu 6. beaivvi, de sáhttá šaddat oanehis áigi gaskal mearrádusa ja čađaheami.

Danne ávžžuhit iskat makkár doarjjaortnegat Sámedikkis leat, gos dađistaga meannudit ohcamušaid ja vástidit jođáneappot. Dahje sáhttibehtet árvvoštallat ohcat doarjaga Giellavahkkui mii lágiduvvo jahkásaččat 43. vahkus ( golggotmánus). Dat addá buoret áiggi plánemii ja čađaheapmái.

JJuo, lea vejolaš bidjat bálkká logaldalliide, bagadalliide dahje sullasaččaide bušehttii jus lea relevánta ja govttolaš doaibmabiju sisdollui ja viidodahkii. Bálká bissovaš bargiide dahje bálkágolut mat gullet beaivválaš doibmii eai dattetge dorjojuvvo. Dákkár golut rehkenastojuvvojit dábálaš doaibman, ja eai gula ortnega gokčamii.


 

Mii eat juollut eambbo go 40 000 ruvnno juohke doaibmabidjui. Danne ávžžuhit bidjat ohcansupmi njuolggadusaid mielde, ja čájehit mo háliidat ruhtadit reasta doaibmabiju.

 

Ohcamusaš ferte čuovvut ruhtadanplána mii čájeha movt doaibmabidju galgá ruhtaduvvot. Plána galgá čájehit sihke iežas resurssaid ja vejolaš eará doarjagiid.

Ruhtadanplánas galgá leat čuovvovaš sisdoallu:

• Iešruhtadeapmi - man ollu ruhta boahtá iežas ruhtadeamis dahje eará doarjjaortnegiin
• Iežas bargu – iežas barggu viidodat ja árvu, iežas lanjaid, rusttegiid dahje sullasaččaid geavaheapmi
• Ohcamušat eará sajiin - man ollu leat ohcan earáin, ja geas leat ohcan
• Juolluduvvon ruhtadoarjja earáin - submi ja gii lea addán doarjaga

Ohcci galgá ieš gokčat unnimusat 40% ollislaš bušeahtas, juogo iešruhtademiin, iežas bargguin dahje sihke ja.

Fylkkagieldda doarjja sáhttá leat eanemusat 60 %, ja ii goassige eanet go 40 000 ruvnno. Dat mearkkaša ahte ollislaš bušeahtta sáhttá leat stuorát, muhto don fertet álo ieš gokčat loahpa.

 

Iešruhtadeapmi sáhttá leat iežas ruhta dahje ruhtadoarjja earáin. Iežas bargu lea ovdamearkka dihte eaktodáhtolaš bargu dahje veahkkebargu, iežas resurssaid geavaheapmi dahje lanjaid geavaheapmi. Galgabehtet ieža máksit unnimusat 40% oppalaš bušeahtas - juogo iešruhtademiin, iežas bargguin dahje sihke ja. 

Eaktodáhtolaš barggu rávvejeaddji máksomearri lea 300 kruvnnu diibmui. Bargiide sáhttá diibmomáksomearri rehkenastojuvvot 1 promillan brutto jahkebálkkás. Iežas bargu galgá leat mielde gollobušeahtas, ja gálggat čájehit maid dat sisttisdoallá.

Go bargiid bargodiimmut biddjojuvvojit iežas bargun bušehttii, de berre árvu leat govttolaš doaibmabiju sturrodaga ja sisdoalu ektui. Smávva prošeavttain mii vuordit ovttageardánis árvvoštallama, muhto stuorát prošeavttain main leat eanet ovttasbargoguoimmit ja main leat ruhtadeaddjit, dávjá lea stuorát iežasbargoassi.

Deháleamos lea ahte logut leat realisttalaččat ja ahte daid lea vejolaš čilget.

 

Iežas bargu galgá čilgejuvvot eaŋkilis logahallamiin mas oaidná diimmuid ja doaimmaid. Čilge dan nu konkrehtalaččat go vejolaš. Lasit áinnas:

• Diimmuid: Galle diimmu vahkkui dahje mánnui?
• Diibmomeari: Makkár diibmomeari geavahehpet?
• Čilgehusa: Mii bargui gullá - ovdamearkka dihtii:
  • plánen ja koordineren
  • ohcamušaid čállin dahje raporteren
  • lágideami geavatlaš čađaheapmi
  • vuodjin dahje logistihkka
  • huksen, riggideapmi dahje teknihkalaš doarjja
  • giellabargu, gaskkusteapmi dahje duođašteapmi
  • gulahallan, márkanastin dahje sosiála mediat
  • hálddahuslaš doarjja, prošeaktajođiheapmi dahje bagadeapmi

Mii eat gáibit bienalaš diibmologuid, muhto dan maid čállibehtet ferte leat realisttalaš, áddehahtti ja vejolaš čilget.


 

Jus geavahehpet iežadet lanjaid, rusttegiid, biilla dahje eará resurssaid, de sáhttibehtet bidjat dan árvvu iežadet bargun ohcamuššii. Geavat realisttalaš márkanárvvu –ovdamearkka dihte man ollu mávssášii láigohit vástideaddji lanjaid dahje rusttegiid.


 

• Ohcamušat árvvoštallojuvvojit oktanaga. Buot ohcamušat meannuduvvojit go áigemearri lea dievvan. Jus lea dárbu, de mii sáhttit váldit oktavuođa ja jearrat lassidieđuid ovdalgo mii álgit meannudit ohcamušaid.
• Juohke ohcamuša oktavuođas geahččat ollislašvuođa - masa doaibmabidju galgá váikkuhit, man bures dat lea plánejuvvon, geaid dat olaha ja mo dat lea ruhtaduvvon.
• Mii árvvoštallat muttolaččat ja váldit vuhtii ortnega vuoruhemiid, man ollu ruhta gávdno ja oppalaš ohcansupmi ohcanvuorus.
• Go meannudeapmi lea geargan, de oaččut čálalaš mearrádusreivve. Loga reivve dárkilit - das leat dehálaš dieđut mearrádusa hárrái, vejolaš eavttut ja maid fertet bargat viidáseappot.

Vástádus ohcamušaide boahtá dábálaččat ođđajagimánu loahpas dahje guovvamánu álggus.

 

Jus fuobmá meattáhusaid dahje váilevašvuođaid ohcamušas sáddema maŋŋá, de berre minguin váldit oktavuođa nu jođánit go vejolaš. Jus mii oaidnit juoga váilu ja lea vejolaš dan divvut, de mii váldit oktavuođa. Muitte iskat e-poastta jeavddalaččat maŋŋá go ohcanáigemearri lea dievvan.

Atte midjiide dieđu nu johtilit go vejolaš. Smávva rievdadusain ii leat dávjá makkárge váttisvuohta, muhto jus leat stuorát rievdadusat de mii soaitá fertet ođđasit árvvoštallat ohcamuša.

1. Gálggat sáddet rehkega fylkkagildii nu jođánit go vejolaš. Jus rehket ii sáddejuvvo dan áigemearrái mii lea mearrádusreivves, de manahuvvo doarjja.
2. Čađat doaibmabiju nugo boahtá ovdan ohcamušas. Jus doaibmabidju, bušeahtta dahje áigeplána rievdá mearkkašahtti láhkái, de don fertet ovdalgihtii šiehtadit dan čálalaččat fylkkagielddain.
3. Čalmmustahte áinnas ahte doaibma lea ožžon doarjaga fylkkagielddas - ovdamearkka dihte fylkkagieldda logo geavahemiin diehtojuohkinávdnasiin dahje neahttasiidduin.

Fylkkagielda oažžu juohke jagi eanet buriid ohcamušaid go masa lea várrejuvvon ruhta. Vai galgat sáhttit doarjut nu ollugiid go vejolaš, mii juogadit ruđaid nu ahte eanet doaimmat ožžot veaháš doarjaga - vaikko ii álohii oaččo ge olles ohcansupmi. Danne lea dábálaš ahte juolluduvvo unnit submi, erenoamážit dalle go leat ollu buorit ohcamušat ja alla oppalaš ohcansupmi.

Evttohus: Heivehanmunni lea buorre. Leage ráhkkanan dasa ahte soaitá šattat muddet bušeahta dahje doaibmabiju viidodaga. Sáhttá maid leat jierpmálaš leat muttolaš, iige automáhtalaččat ohcat gitta submerádjái.

Mii diehtit ahte lea lossat biehttaleami oažžut. Fylkkagielda oažžu juohke jagi eanet ohcamušaid go masa lea várrejuvvon ruhta, ja dalle fertet mii árvvoštallat buot ohcamušaid buohtalaga ja vuoruhit ollislaččat. Dađibahábut mearkkaša dat ahte muhtun ohcamušat eai oaččo doarjaga, vaikko dat gusket buriid ja dehálaš doaibmabijuide.

Evttohus: Geahččal oaidnit biehttaleami vejolašvuohtan oahppat eanet. Váldde áinnas oktavuođa minguin jus dus leat jearaldagat mii váillui ohcamušas, dahje manne doaibmabidju ii vuoruhuvvon dán háve. Dát sáhttá addit buori vuođu ođđa ohcamuššii boahtte jagi.

Jus háliidat sáddet formálalaš váidaga, de gávnnat dieđuid dan hárrái mearrádusreivves ja njuolggadusain (liŋka bajimuččas dán siiddus).

Jus dutnje juolluduvvo doarjja, de fertet sáddet rehkega fylkkagildii vai oaččut máksojuvvon doarjaga. Dán galgá dahkat nu johtilit go vejolaš, ja maŋimusat mearrádusreivve áigemeari sisa. Jus it sádde rehkega áigemearrái, de manahat doarjaga.

Loga eanet dan birra mo sáddet rehkega midjiide. 

Jus dus ii leat sierra rehketvuogádat dahje fitnodagaid neahttabáŋku, de sáhttibehtet geavahit web-fákturaportála. Doppe deavddát rehketdieđuid neahttavuđot skovis, ja portála sádde rehkega viidáseappot rievttes hámis.

Dát heive bures dutnje jus:

• sáddet dušše moadde rehkega jahkái
• dus ii leat sierra ekonomiijavuogádat
• dus ii leat vejolašvuohta ráhkadit EHF:s rehketdoallodárkkisteaddji dahje skáhppojeaddji bokte

Sáhtát gávdnat ovttageardánis web-fákturaportála dás DFØ:a bajilgovas.

Váldde oktavuođa minguin nu jođánit go vejolaš. Mii leat dávgasat, muhto lea dehálaš ahte dieđihat ja oaččut dohkkehusa ovdal go rievdadat doaibmabiju. Jus fertet mearkkašahtti láhkai rievdadit sisdoalu, bušeahta dahje áigeplána, de fertet ovddalgihtii šiehtadit dan čálalaččat fylkkagielddain. Lea maid vejolaš ohcat maŋideami.

 

Jus doaibmabidju ii sáhte čađahuvvot, de fertet váldit oktavuođa nu fárgga go vejolaš ja soahpat mo máksit ruovttoluotta doarjaga.

 

Jus geavahat unnit ruđa go dan mii juolluduvvui, de fertet máksit ruovttoluotta dan maid it leat geavahan. Raporteremis galggat čájehit masa leat geavahan ruđaid, ja man ollu vel báhcá. Báhcán ruhta man it leat geavahan ulbmila dahje bušeahta olis, galgá máksojuvvot ruovttoluotta.

 

Ii, ruhta galgá geavahuvvot ohcamuša čilgehusa ja doarjjamearrádusa dohkkehusa olis. Jus háliidat rievdadit ruhtageavaheami, de fertet dan šiehtadit minguin ovdagihtii ja fylkkagielda ferte dan dohkkehit. Jus rievdadusat eai leat dohkkehuvvon, de sáhttá dat mielddisbuktit ahte don fertet máksit ruovttoluotta olles doarjaga dahje oasi das.

Rehketdoalus galget boahtit ovdan buot sisaboađut ja golut doaibmabiju oktavuođas, ja daid galgá sáhttit buohtastahttit dainna bušeahtain maid lasihit mielddusin ohcamuššii. Muitte fal váldit vára máksoduođaštusain ja mildosiin. It dárbbaš sáddet daid sisa, muhto gálggat sáhttit bidjat daid ovdan jus bivdit daid.

Fertet sáddet raportta ja rehketdoalu maŋimusat golbma mánu maŋŋá go doaibmabidju lea čađahuvvon. Mo sáddet raportta sorjá das guđe jagi doarjja juolluduvvoi:

• Doarjagiid oktavuođas mat juolluduvvojedje jagi 2025:s, galgá raporta ja rehketdoallu sáddejuvvot e-poastta bokte - geahča rávvagiid mat leat mearrádusreivves.
• Doarjagiid oktavuođas mat juolluduvvojit 2026:s ja maŋŋil, áigu fylkkagielda geavahišgoahtit elektrovnnalaš raporterenskovi. Skovvi lea gávdnamis fylkkagieldda neahttasiidduin dalle go galgá geavahuvvot.

Raporta galgá sisttisdoallat:

• Čilgehusa daid doaimmain maid leat čađahan, ja makkár bohtosiid leat olahan. Jus leat lágidan kurssaid, semináraid dahje sullasaččaid, de galggat almmuhit galle oasseváldi ledje.
• Rehketdoalu mas oidnojit sisaboađut ja golut, ja maid sáhttá buohtastahttit ohcamuša bušeahtain.